Europa in circolo. Setkání se současnými evropskými spisovateli 2020: Sylvie Richterová

  • 17. 07. 2020
  • Videa
  • 2 min. čtení

Třetí ročník literárního festivalu „Europa in Circolo. Setkání se současnými evropskými spisovateli“ se letos konal online na stránkách Facebooku všech kulturních institucí, které se projektu zúčastnily.

Českou spisovatelku Sylvii Richterovou představila ředitelka Českého centra Řím, Petra Březáčková a prof.Rizzante 16. července na facebookové stránce Českého centra Řím.

Sylvie Richterová se narodila v Brně, které někdo označil jako „nejkafičtější město v Praze“. Ve stejném městě, kde se narodil Janáček, jeden z největších skladatelů dvacátého století, básník Skácel, spisovatelé Jan Trefulka a Antonín Kratochvíl, spisovatelka Věra Linhartová a dva nejznámější čeští spisovatelů na světě: Hrabal a Kundera. V roce 1963 se přestěhovala do Prahy, kde studovala moderní jazyky a literaturu. V roce 1971 se rozhodla přestěhovat do Itálie, do Říma, kde do roku 2009 vyučovala český jazyk a literaturu. Richterová, jedna z nejpopulárnějších autorů v Česku i v jiných zemích, zejména ve Francii, napsala několik poetických sbírek, mnoho rafinovaných esejů a šest románů: Návraty a jiné ztráty, zveřejněné v roce 1978 v nakladatelství Sixty-Eight v Torontu, nakladatelství založené českým spisovatelem v exilu Josefem Škvoreckým; Rozptýlené podoby (1979), Místopis (1983), Slabikář otcovského jazyka (1986), všechny původně publikované v samizdatu a Druhé loučení (1994).

V roce 2014 publikovala Každá věc ať dospěje na své místo, nedávno vyšel v nakladatelství Mimesis v odborném překladu Alessandry Mury. Vše nakonec najde své místo. Autorka cestuje mezi Římem a Prahou od poválečného období do současnosti, skrze významné milníky, roky, 1945, 1968 a 1989, se zaměřuje na to, co je „existenciálně zásadní. Pro opravdového romanopisce není historie nic jiného než „antropologická laboratoř“ k testování jeho postav. Historie je ve skutečnosti charakteristickým rysem abstrakce, obydlena muži a ženamibez tváře. Román opravuje historii: nabízí každému člověku tvář, objevuje překvapivou stránku každé situaci. Můžeme si přečíst například stránky o Vánocích tak, jak byly žity v roce 1965 za komunistického režimu: „marxista na veřejnosti, pohan v rodině a křesťan v tajnosti“.

(Massimo Rizzante: https://www.doppiozero.com/materiali/sylvie-richterova-esilio)

Mohlo by vás zajímat

15. 11. Videa
BRAIN - 350 let od smrti Jana Amose Komenského

BRAIN - 350 let od smrti Jana Amose Komenského

České centrum v Římě si letos společně s Velvyslanectvím České republiky v Římě a Muzeem Jany Amose Komenského v Uher...